CZECHGASHERBRUMEXPEDITION2007

První zpráva - Joska Nežerka

09.06.2007

Všichni si oddychli. Po útrapách s balením a dramatu s odbavením se těšíme na pořádné vyspání. Po hladkém startu z Frankfurtu a hodině letu ale změna - vidíme jak letoun vypouští palivo. Pak hlásí návrat do Frankfurtu. Letuška jsou profesionálně klidné a tak se nebojíme. Čekání na spoj je sice u pivka ale dlouho do noci a pak velké drama s odbavením. Letadlo do Abu Dhabi zdržíme asi hodinu. Ale někteří máme štěstí. V business class chrupeme až do mezipřistání. Pak zase drama ale konečně Islamabád.

10.06.2007

přilétáme místo brzy ráno až pozdě odpoledne. Ztratila se "jen" dvě zavazadla z cca 50... Jarda Netík půjde nahatej... Jirka Daněk naštěstí přilétá později.

Lítám, abych stihl briefing a ostatní lezci honí nákupy - maji na to jen chvilku ale vše stíhají i když jsou unaveni a nervózní. Sehnali i dvě kytary jak bylo v plánu...

11.06.2007

vstává se v pět. Někteří zase skoro nespali... Vše se ale tak nějak stíhá a v šest všichni odjíždí do Skardu. Kromě mne. Musím dořešit ztracená zavazadla, pojištění na vrtulník, jednat s agenturou, vyzvednout lezce z Ukrajiny na letišti. Klape to a v půl jedné již odjíždějí za první skupinou na dvoudenní cestu po Karakoram Highway podle Indu do Skardu. Já se styčným důstojníkem jedeme až ráno. Dobrá zprava je, ze jedno ztracené zavazadlo má přijít zítra, druhé - právě to, co potřebujeme hned - až ve středu. Dopravit je za Jardou bude složité a drahé...

12.06.2007

podařilo se sehnat letenky a tak důstojník a já do Skardu letíme. Při letu zblízka míjíme Nanga Parbat, na kterém jsem stál před 15 lety, a pak vzrušující přistání v úzké kotlině Skardu. Jedeme přímo do hotelu a pak hned nakupovat. Ostatní dorážejí odpoledne. Hned nákupy a večer párty na zahradě hotelu. Pavel má horečku a leží, rychle ještě dokupujeme místní léky - bojím se epidemie

12.06.2007

další nákupy, balení až do noci - Pavel leží, ale je to trošku lepší

13.06.2007

brzy ráno se odjíždí, Igor Svergun zvrací přímo před džípem - tak se to rozjíždí... Auta pro lezce i pro náklad lehce zvládají první asfaltovou část i další již drsnější partie. Pak již občas musíme vysednout - je to stále drsnější. Jeden džíp urval tlumič a tak se musí poslat pro jiný. Poslední úsek do Askoli - 3030m - kde je dnešní cíl je asi nejstrmější. Askoli je plné trekařů a expedic. Sice poslední malebné velké zelené místo ale hygiena strašná

Druhá zpráva - zápisky lékaře:

14.06.2007

Přejezd džípy ze Skardu (2200m) do Askoli (3100). Převýšení 900 m, vzdálenost 122 km. ZK (zdravotnický koutek :-)): SaO2 (sycení krve kyslíkem, v nížině bývá 96-98%): 87-91%.

15.06.2007

Trek do July (3200m). Převýšení 100 m, vzdálenost 22 km, 5 hodin (časy jsou většinou moje - delší :-)).

16.06.2007

Trek do Paiju (3400m). Převýšení 200 m, vzdálenost 24 km.

17.06.2007

Odpočinek v Paiju. ZK: SaO2 81-85%, během tří ordinačních hodin ošetřeno 46 nosičů.

18.06.2007

Trek do Urdukasu (4000m). Převýšení 600 m, vzdálenost 20 km, 9 hodin, již po ledovci, celý den déšt. ZK: Sao2 78-84%.

Třetí zpráva - Joska Nežerka vrtá do zápisků lékař

19.06.2007

Trek do Goro II (4400m). Ráno nasněženo. Převýšení 400 m, vzdálenost 10 km, 5,5 hod. ZK: Standa Krejcar z treku zde na nás čeká, má výškovou nemoc - SaO2 77-67, puls 105, Diluran. Ošetřeno 15 nosičů. Martinovi se zablokovala záda a pořádně. Vypadalo to, že ho zde necháme. Pak ale nastoupil chiropraktik Ukrajinec Alexej - strašnej silák a drsňák ale zázrak - pomohlo. Ráno už je Martin zase fit. Standa Krejcar se ale nelepší, uvidíme ráno.

20.06.2007

Trek do Sharingu (4800m). Převýšení 400 m, vzdálenost 19 km, 8,5 hod. Standa Krejcar má začínající otok plic - dušnost, kašel, SaO2 55%. Nifedipin. Není již co řešit. Protože nechce volat vrtulník najímáme 8 nosičů jako doprovod, který ho případně odnese, a s Márou Holečkem rychle odchází dolů do Urdukasu. Dáváme mu peníze a telefon a druhý telefon Márovi s instrukcí při zhoršení okamžitě volat vrtulník. V Urdukasu naštěstí nastalo rychlé zlepšení a Mára se vrací. Na Concordii je oběd, jsou nádherné výhledy na K2, Broad Peak, Chogolisu a celý řetěz Gasherbrumů. Pokračujeme do Sharingu cca 3,5 hodiny odtud.

21.06.2007

Trek do BC (5100). Převýšení 300 m, vzdálenost 10 km, 4,5 hod. Ušli jsme tedy celkem 105 km. Z původních 206 nosičů do BC dorazilo 152. Vyplácení byl několikahodinový proces zakončený potleskem a skandováním - na nic takového nejsme zvyklí ... ale snad pro nás přijdou až budeme končit...

V BC (základní tábor) zůstává jen 6 nejsilnějších údolních nosičů, kteří pomohou s vynesením kuchyně do ABC - Advanced base campu - přesunutého základního tábora, který zřídíme na gasherbrumském platu ve výšce 5940m.

Nosiči zabíjeli jaka. Nikdo se nemohl dívat. ZK: SaO2 77-82%, Rekordy: Bláža 67%, Olav 91%

22.06.2007

První den v BC. Vylepšování tábora, vyrovnávání plošin, stavíme záchod. ZK: Igor Svergun (2x Everest) se pořezal o led - 1 steh na ruce, 6 na noze. Vybavujeme nosiče, dohadujeme podmínky, balí se pro první vynášku až do noci.

23.06.2007

Druhý den v BC. Ve čtyři ráno vyráží první skupina Mára, Honza a Olav jako předvoj, který bude fixovat a dál Lukáš, Tomáš, Jirka Kalda, Zdeněk a Jarda Netík z Treku, kteří pomohou 5 nosičům. Později vyráží pět Ukrajinců bez zraněného Igora Sverguna.

Ostatní mají snídani zase v osm. Dopoledne kotvení stanů a pak balení. Až do ABC (5940) došli Ukrajinci. Vstávali ve tři, došli v 16 h. Nesli 20 kg!!!.

Olav s Márou a Honzou a ostatními postavili se nosiči stan v 5600 - nosiči nechtěli dál a sešli s Lukášem, Tomášem, Kaldou, Zdeňkem a Jardou dolů.

Olav, Mára a Honza vzali část věcí a donesli je až do 5850 (500m od ABC) kde postavili druhý stan - všichni perfektní práce!!! Odpoledne se všichni vrací do BC. Zase balení až do noci na další den a dohady s nosiči... Spát jsme - my co jdeme nahoru - šli v osm.

24.06.2007

Třetí den v BC. Druhá skupina přesun směr ABC. Budíček v jednu, odchod v půl třetí. 4 nosičové. S nákladem jde Joska, Mára Prokop., Zuzka, Vláďa Šmejkal. Bez nákladu - Doktor (Vláďa Vinduška), Bláža (Bohouš Blažek), Karel , Venca Pátek, Alena, Martin a Pavel - poslední dva nesou stan). Joska s velkým Márou zůstali ve stanu v 5850, Márovi P. je blbě a tak dostal Diluran, Josku trochu bolí hlava. Doktor, Bláža a Pavel neplánovaně přespí v ABC - v ukrajinském stanu a spacácích. Zuzka a Vláda spí taky v ukrajinském stanu. Kromě nás je v ABC pět Slováků a Italka s nepálským nosičen Dawou - který se zná s Blážou z Everestu. ZK:

Doktor horská nemoc - nechutenství, zvracení, bolest hlavy, SaO2 62%, chvíli i 50. Proto si krome diluranu bere i nifedipin.

Mára Prokop - Diluran - po západu slunce dokonce i dostal povolení od Josky vyjít ze stanu. V noci byl venku nejméně sedmkrát ... jo Diluran je bestie a Mára si zapoměl čurací láhev.

25.06.2007

Návrat do BC. Pětice z ABC - Budíček ve tři, sušenky, caj. Odchod 4.30. V BC v 8.30, takže 4 hodiny. Slováci vyšli o půl hodiny později a v šest vyrazil i Joska s Márou. Nad první zlom ledovce spadla obrovská lavina z vysutého ledovce - na Američany (naštěstí bez následků) a symbolicky na Josku s Márou. Po mnoha dnech se začíná zatahovat. Z dalších expedic jsme potkali Čínany, Američany, Švýcary a další Čechy. Večer se vzbouřili nosiči, Několikahodinové vyjednávání ukončil satelitní telefonát s majitelem agentury. Výsledek - budou dál pracovat a bez ústupků. Balí se zase až do noci a zvlášť náklady pro šest nosičů.

26.06.2007

Dnes jdou do ABC Nosiči s Olavem, Lukášem, Tomášem, Jirkou, Honzou, malým Márou - vyrážejí v jednu - a všichni Ukrajinci (šest lezců) - kteří vyrážejí ve 4 hodiny. Ostatní mají leháro. Snídaně je spojena s vítáním lezců z Australské expedice - jedním z nich je Mick Parker, se kterým byl Joska v roce 2004 na Makalu. Pak praní, sušení, mytí... Hrají se karty, dali bychom si pivko - ale není...

Elektrika funguje bezvadně - Pavel Budný má veeelkou pochvalu. Jeden počítač ale už odešel. A tak zkusíme poslat e-mail z druhého a posledního.

26.06.2007

pokračování - cesta nahoru do ABC byla těžká, sněžení, difuzní světlo. Část došla jen do druhého stanu, tam si odpočinula a došla odpoledne. Ukrajinci došli přímo až do ABC. Nosiči složili věci zase už ve druhém stanu, kde se věci začaly hromadit

27.06.2007

v jednu ráno je v kuchyni tma. Vláďa Šmejky kuchyň budí třikrát. Vyrážíme až v půl třetí. Pavel s Joskou hledají cestu a jdou s nosiči, ostatní, kteří jsou trochu za nimi nakonec lehce zabloudí a zdrží se. IBI vše perfektně řídí a nosiči nabalí první stan. Sotva jim stačíme. Terén je špatný a zase pálí slunce. Sotva je doháníme u druhého stanu. Něco z něho opět balí a slibují, že se vrátí pro zbytek. Nakonec to splní s tím, že jim hodně pomohli Kalda, Olav a Zdenda a tak je celá cesta čistá a vše je v ABC. Od půl deváté je zase smrtelné vedro a přežít se dá jen ve stanu. Začalo se ale vařit na velkém vařiči a velké bombě - prostě předsunutý základní tábor se rýsuje- Pozdě odpoledne se vrací ze sedla Ukrajinci, donesli si tam velkou -zabrosku- ale dostali hodně do těla. Vyrazili dost pozdě, vraceli se již za odpoledního žáru, celkem spadli 3x do trhliny, napadali asi 15m a|Igor si zlomil zápěstí.

28.06.2007

Joska, Zdenda a Olav vyrážejí ve čtyři ráno do sedla, pak jdou v půl páté dolů do BC Bobis a Lukáš a v pět vyráží do sedla všichni Ukrajinci a pak jdou dolů Mára Holeček a Honza. Ti co jsou v ABC makají na zázemí - zakopávají stany, budují latrinu, dělá se inventura potravin a dalších věcí. Joska se |Zdendou a Olavem dorážejí do sedla asi v půl deváté. V silném větru staví stan, stavějí vysokou bariéru a pak odpočívají. Za nimi doráží všech šest Ukrajinců, kteří staví dva stany a později ještě dva Italové, kteří dorazili přímo z BC. Odpoledne se kazí počasí. Předpověď ale není nejhorší a tak všichni zůstávají v sedle spát, aby se dobře aklimatizovali. Do ABC ještě dorážejí Vindy, Bohouš a Karel. Sněžení večer a přes noc houstne vítr sílí...

29.06.2007

ráno je v ABC 45cm nového. Všichni řeší co dál, dolů nebo zůstat. V ABC nakonec zůstávají jen Vindy, Karel a Bohouš, ostatní jdou dolů. Ze sedla první vyrážejí Italové. Joska, Olav a Zdenda čekají na Ukrajince. Těm to ale trvá dlouho a tak jdou napřed. Stopy Italů už nejsou vidět. Dolů ledopádem to jde ale pak na platu není vidět nic. Jdou jen podle kompasu. Samozřejmě na laně. Po čtyřech hodinách jsou kousek od ABC a na dohled od nich Ukrajinci, kteří šli v jejich stopách. Do poslední trhliny spad Joska. Vylez ven hotovej a dlouho to dodejchával... Cesta z ABC nebyla jednoduchá. Mosty prošlapané, trhliny zapadané. Cestu hledal a prošlapával šerpa Dawa. Cesta trvala dvakrát déle než normálně. Zase pád do trhliny - tentokrát jeden Brňák. Dolů sestoupili i Joska, Olav, Zdenda a i všichni Ukrajinci.

30.06.2007

přes noc napadlo v BC 15 cm sněhu, nahoře 40cm. Pak se v BC udělalo pěkně a tak všichni odpočívají, hygiena, praní - pohoda. Nahoře ale chlapíci makají jak šrouby, udržují devět stanů a je tam skoro metr sněhu - Pomáháme jim aspoň morálně přes vysílačky. Odpoledne proběhla setkání expedic a jednání o spolupráci na GI a GII. Není lehké koordinovat zájmy komerčních expedic s běžnými... V ukrajinských stanech je zle, celou noc strašně kašlou a tak na ně ráno posíláme doktorku.

01.07.2007

Ráno je nádherné. Čistá obloha. I v ABC je pohoda.

Dorazili tam Švýcaři plní přehnaného elánu, ale z GII spadla velká lavina a to v pořadí třetí a tak i oni zvolnili a musí počkat, tak jako my všichni ostatní, až se kopce od přídělů čerstvého sněhu vyčistí... Tři Ukrajinci jsou ale špatní - Alexej, Genja a Ženja - začátek edému plic a tak nakonec volá Joska vrtulník a večer tři odlétají domů. Škoda. Byli to velmi zkušení borci a dříči, byla s nimi dobrá spolupráce a budou chybět... My ostatní musíme ale plánovat další postup nahoru. Ráno v jednu půjde Bobis a Lukáš a s nimi tři chlapíci z kuchyně připravit ABC.

02.07.2007

Sněží a odchod do ABC se odkládá.

03.07.2007

Večer jde do ABC Mára Holeček a Honza, strašně cestou vymrzli.

04.07.2007

Ráno odchází Lukáš, Bobis, Joska, Zdenek a Olav společně s kuchaři... Ráno je zima a pak ve druhém zlomu zase strašné vedro. V BC se odpoledne slaví narozeniny Alenky - dostala dort.

05.07.2007

Nahoru do ABC jde Martin, Alenka, Zuzka, Mára, Vláďa, Kalda a Pavel. V BC zůstává služba - Vindy, Karel a Bohouš. Hlídali v ABC a odkopávali sníh celých 6 dní. Joska, Olav a Zdenda odcházejí na těžko do sedla v 5:00. Dorážíme asi v 11:00, vykopáváme stan a měníme prasklou tyč.

06.07.2007

Mára, Honza a Bobis s Lukášem jdou do C1 na GII na aklimatizaci. Ze sedla jdou Italové a Ukrajinci a natáhnou 150m fixů.

07.07.2007

Na GII jde Zuzka, Mára a Vláďa Šmejky do C1, a do sedla pod GI jde Alena, Martin a Vašek. Pakistánci natahují fixy v kuloáru, které jim tam Joska, Zdenek a Olav donesli předtím. Pak jsou dolů do ABC - za 2 hodiny jsou dole. Začalo se kazit počasí... Olav a Ukrajinci jdou až do BC.

08.07.2007

Sněží.

09.07.2007

Zuzka, Vláďa a Mára z GII a také Alena se vrací do ABC. Odpoledne se zlepšuje počasí. Mára a Honza vyrážejí k večeru na GIII.

10.07.2007

Olav doráží z BC do ABC asi v půl sedmé a po rychlé snídani spěcháme do sedla Gasherbrum La abychom se vyhnuli vedru. Neseme ještě 250m fixů. Zase nejdeme na lehko... V sedle jsme za necelých 5 hodin. Vykopáváme stan z dvoumetrové hloubky a stavíme ho na pláni. Pak odpočinek a jídlo. Domlouváme se s Šerpy od Číňanů. Prý vyrazí v pět. My chceme trochu později.

Následující text : Olav Storli ULVUND

11.07.2007

Vyrážíme ze sedla Gasherbrum La až v 6:30, dobrou hodinu za sedmi šerpy a čtyřmi Čínskými/Tibetskými klienty. Lezení na fixech je těžké pro nás všechny, zejména v horní části, kde je hluboký sníh. V poledne dorážíme do Campu 3 v 7070m. Olav, který tu byl dříve, už má připravenou plošinu na stan. Stanové plošiny jsou zde na sněhovo stěrkové plošině, která je pěkně na větru. Odpoledne vaříme a odpočíváme, dohadujeme strategii s Číňany a jejich Šerpy na další den. Chystají se vyrazit na vrchol už v 10:00 večer, a pověsit fixy na nejkritičtější místa ale chtějí jich nést co nejméně.

The three of us left Camp 2 at Gasherbrum La at 6.30 in the morning, well an hour behing 7 Sherpas with 4 Chinese / Tibetan clients. Climbing up the fixed ropes meant hard work for all of us, especially the upper parts with lots of deep fresh snow. By midday we reached Camp 3 at 7070 meters, which offered tent sites at a gentle ice / gravel slope. The afternoon was spent digging a platform for our tent, as well as cooking and discussing strategy for the next day. This also involved talking with the Chinese/Tibetans and getting to know their intentions of putting fixed rope in place for the most critical sections. As it turned out, the wanted to leave at 10.45 the same evening, with a minimum of fix rope in their rucksacks.

12.07.2007

Na GII Zuzka, Vláďa, Kalda, Pavel, Mára dorazili v poledne do C2 - 6900m. Slováci bojují nad C2 do výšky 7600. Pak se vrací kvůli počasí. Večer sněží.

Spali jsme všichni jen málo, Joska nás budí už v jednu abychom začali vařit - on spí nohama ke vchodu a ostatní dva hlavama abychom se vešli a tak je sám mimo službu-Nejméně spal asi zdeněk - začal vařit až v půl druhé - tavit sníh na vodu na čaj a nějakou snídani. Vaření nám trvá strašně dlouho. O dvě hodiny později se začínáme strojit. Všichni oblékáme péřové bundy, ale bohužel si neoblékáme péřové kalhoty, protože se nám venku nezdá být tak velká zima.

Ve 4:45, s objevujícím se denním světlem a nádherným počasím, které dokazuje tmavofialový pruh na obzoru všude kolem, začínáme lézt strmou sněhovou stěnu hned nad kempem. Z vrcholu tohoto svahu pokračujeme po obrovském plateau odkud vidíme celou výstupovou trasu. Vysoko na vrcholovém svahu vidíme skupinu Šerpů a jejich klientů. Z našeho strašně studeného místa ve stínu vidíme jak vstupují do slunce, které právě osvítilo vrcholový hřeben. Za dvě hodiny dolézáme k prvním fixům, ponechaným Šerpy, které ve strmé stěně dobře slouží dalších 400 výškových metrů.

Z tohoto místa, přibližně ve výšce 7500m, a po dalších 300 m leze první Zdeněk. Nejprve v hlubokém sněhu, potom po tvrdém deskovém firnu, který vydává nepříliš libé zvuky při každém zakopnutí maček a každém zaseknutí cepínu. Cítíme v kostech, že by to mohlo ujet (lavinové nebezpečí) ale pokračujeme přímo nahoru k horní části vrcholového hřebene. Stěna je stále prudší...

150m pod vrcholovým hřebenem narážíme na další fixy. Ve stejném čase tým Šerpů a jejich klientů sestupuje po úspěšném výstupu z vrcholu dolů. Naneštěstí pro nás jejich sestup znamená, že zničí nejen všechny stupy ve sněhu vedoucí nahoru ale vytvoří jen obtížně lezitelné hluboké koryto v kyprém sněhu... Přesto, možná díky předchozímu vedení Zdeňka, Olav nachází novou energii, na poslední část vrcholového hřebene v hlubokém kyprém sněhu. V 11:35 Olav první vstupuje na vrcholový hřeben a konečně sedá si nakonec mezi Tibetské modlitební praporky, ponechané zde o hodinu dříve Šerpy. Je to první Norský výstup na Gasherbrum I a navíc jsou dnes Olavovy 47 narozeniny!!! Co si přát víc.

The night offered little sleep for all of us; least of all for Zdenek who woke at 2:00 and voluntarily started the tedious work of melting snow for some tea and breakfast. Two hours later we started to dress ourselves. We were all wearing down jackets, but regrettably we did not put on our down pants as we felt the temperature outside was not too cold. At 4:45, in growing daylight and glorious weather as far as we could see, we started climbing the steep snow slope immediately above our camp. From the top of this slope we entered onto a big platou where we could see the entire route to the summit. High on the summit slope, we could see the group of Sherpas and their clients. From our position in the bitter cold shadow, we all envied their approaching the first sunlight which now hit the summit ridge. After two hours we encountered the first fixed ropes left by the Sherpas, which offered good support on steep snow / firn for the next 300 to 400 height meters. From this point on, at approximately 7500 meters and for the next 300 height metres, Zdenek took the lead, first in deep fresh snow, later on hard snow which returned a not too comforting sound for each blow of our ice axes and crampons. We perceived the avalanche danger as quite present, but continued steadily towards the upper part of the summit slope. 150 meters below the summit ridge, we encountered more fixed ropes left by the Sherpas. At the same time their entire team was returning jubilantly from the summit, but unfortunately (for us) their descent meant a wipe-out of the nice tracks we needed for our upwards progress. However, benefiting from Zdeneks previous long lead, Olav found renewed energy for the last steep part of the route in the deep, fresh snow. At 11:35 he entered the summit ridge and could finally sit down besides the Tibetan prayer flags left there an hour earlier by the Sherpas. Coincidentially, this was the first Norwegian ascent of the peak, and moreover it happened to be Olav's 47th birthday!

Ačkoli fouká slabý vítr od západu, výhledy byly fascinující na všechny strany. Masherbrum, Chogolisa, K2, a celá skupina Gasherbrumů byla perfektně viditelná, stejně jako hnědá planina v Číně. Zdeněk a Josef dorazili na vrchol k Olavovi ve 12:30. Fotilo se, vzáje,mně se gratulovalo ale všichni jsme mysleli na dlouhý a těžký sestup, který nás čekal...

Although a slight wind from the west, the view was astonishing in all directions. Masherbrum, Chogolisa, K2 and the entire Gasherbrum group was perfectly visible, as were the brown plains into China. Zdenek and Josef joined Olav at 12:30. Photos were taken and we embraced and congratulated each other, but we all thought about the long and ardous descent that awaited us.

Vítr zesílil hned jak jsme opustili vrchol, a když jsme slezli ke strmé stěně pod vrcholem, sníh hnaný větrem téměř znemožňoval orientaci. Gasherbrumy už nebyly vidět, a chvílemi jsme neviděli ani jeden druhého. Celý sestup dolů vedl Joska. Podařilo se nám najít dvě kyslíkové lahve, které byly orientačním bodem k začátku fixů dole pod nejstrmější stěnou. Další sestup byl bez příhod, a do kempu jsme došli přibližně ve 15:00 odpoledne. Zbytek dne jsme jsme vařili čaj a trochu jídla, ale byli jsme všichni příliš unavení abychom vařili pořádně. Někdy před západem slunce jsme usnuli a snili šťastně o fantastickém dni až do příštího rána....

The wind picked up as soon as we left the summit, and when we back tracked the steep snow slopes lower down, mist and snow flurries made orientation difficult at times. We could no longer see the other Gasherbrums, sometimes we could not even see each other. That was Josef who was leading all the way down. We managed to find the two oxygen bottles left by the Chinese which marked the beginning of the lower fixed ropes. The remaining descent was uneventful, and we stumbled into our camp at approximately 15:00 in the afternoon. For the rest of the day we tried to melt water and cook, but we were all too tired to do the job properly. Sometime before the daylight went out, we dozed off and dreamt happily about a fantastic day until the early next morning...

13.07.2007

Hned ráno jedeme dolů do sedla - fixy jsou nekonečné. Počasí se přes noc hodně zhoršilo a slaňujeme v bílé tmě kombinované mlhou, sněhem a větrem křižujícím v Japonském kuloáru. Přesto se v bezpečí dostáváme do sedla a užíváme si pohodlí svého stanu a jíme.

Early in the morning we packed our tent and rucksacks, and started rappelling down the fixed ropes towards Gasherbrum La. The weather had changed to the worse during the night, and we found ourselves frequently in complete whiteout conditions, in a mix of fog, snow and strong winds blowing up the Japanese colouir. However, we made it safely to the bottom, and soon enjoyed the cosy environment of our tent and a better lunch.

Většinu odpoledne trávíme sestupem v ledopádu a na Gasherbrumském plateau směrem k ABC. Když jsme konečně dorazili, byli jsme přivítáni srdečnými gratulacemi od všech přátel. Byli jsme příjemně překvapeni srdečností gratulací od těch, kteří se rozhodli upustit od dalšího pokusu dosáhnout Gasherbrum II. Sdílet radost z úspěchu jiných ve chvíli, kdy sám ustupuji není vůbec lehké - ale zde to tak bylo!!! Navíc jsme se těšili z bezvadného jídla, které připravili kuchař a kitchen boy v ABC - a bylo to první pořádné jídlo po třech dnech. A nesmíme zapomenout na pár malých lahviček slivovice!

Most of the afternoon we spent postholing down the Gasherbrum La icefall and crossing the glacier towards ABC. When we finally arrived, we were met by warm gratulations from everybody. We were particularly impressed of the heartfelt joy expressed by the ones who had just decided to abandon their attempt on Gasherbrum 2. Sharing others' success in a moment of defeat is not always easy, but here it was ! Additionally, we enjoyed the results of excellent cooking from our kitchen staff, and we had our first decent meal for three days. And, not to forget, a couple of small bottles with slivovic !

14.07.2007

Ráno v ABC sněží. Bezva snídaně, balení a pak loučení. Všichni jsou bezva... Odcházíme v šesti. Zuzka, Vláďa Šmejkal, Volodymyr z americké expedice, Zdenda, Olav a Joska. Stopu hledá a v čerstvém sněhu razí Vláďa, my tři z vršku jsme unavení... Není téměř vůbec vidět, cesta mezi trhlinami se hledá velmi obtížně - několikrát se také Vláďa proboří po pás do děravého ledovce, naštěstí vždy bez následků. V ledopádu to nepoznáváme, je zřícená celá velká sekce, pod nestabilními ledovými věžemi skoro běžíme...

Dole na ledovci nás čeká překvapení - stojí tu dvě pakistánské postavičky v gumových polobotkách, zmoklí, zmrzlí s igelitkou a termoskou - Ibrahim a Ali. Vyšli nám naproti s čajem... Mají velkou radost z vrcholu, a my zase z čaje. Nedají jinak a berou Zdendovi - přes jeho odpor - batoh. V táboře nás čeká velké překvapení - ozdobený jídelní stan plný hostů, šampáňo od kluků ze Slovenska, sváteční tabule s mnoha chody, gratulace. A po obědě místní hudba, zpěv a taky tanec. museli jsme propojit jídelní stan s kuchyní. Nádherná a největší oslava co jsme v horách zažili. Navíc při večerní relaci se dovídáme dobrou zprávu, že Mára a Honza jsou v bezpečí v ABC. Sestoupili ve sněžení ze 7200. Na vrchol moc nechybělo...

15.07.2007

Ráno je v BC 20 cm nového sněhu, nahoře ještě víc. Po obědě ještě přišla předpovídaná vichřice a jsme rádi, že BC vydržel. Na koupání to není... Václav zůstal v sedle - jsme rádi - bylo by nebezpečné jít dolů. Jak je s Ukrajinci v 7000m zatím nevíme...

16.07.2007

Ráno svítí slunce - konečně. Všichni to potřebujeme, vyhřát kosti, usušit, umýt se a vyprat. Taky všichni v ABC potřebují lepší počasí, naději na další výstup... Z hlasů z vysílaček z ABC cítíme málo energie.

Dostáváme zprávu že |Václav dorazil do ABC ze sedla a taky od Ukrajinců - Ti zůstávají v 7000 s tím, že pokud bude lepší počasí popojdou do 7300 a pak se pokusí o vrchol.

Zuzka, Vláďa, Zdenda, Rak a Bobis naopak balí vše dolů a vypadá to, že nosiči budou v BC dříve a že odejdou již zítra v poledne nebo pozítří ráno...

Pavel, Martin, Pepa a Jirka balí - stěhují se do ABC, mají hydry nad 20kg!!! Tak snad zítra nahoru.

V 17:00 dostáváme předpověď počasí... V noci sněžení, další den lépe a pak pěkně až do soboty 21.07.2007. To je to co teď všichni potřebují. Velká šance, všichni perfektně aklimatizovaní, odpočinutí...

17.07.2007

Ukrajinci se vrací do BC na oběd. Pavel má omrzlé prsty na obou rukou. Igor a Sergej v pohodě jako vždycky. Zuzka, Vláďa, Rak, Bobis a Zdeněk balí. Odpoledne přicházejí nosiči.

18.07.2007

Ráno je v BC krásně. Vstává se v pět třicet, odchod dolů je plánován na šest. Zuzka, Vláďa, Rak, Bobis a Zdeněk odcházejí

asi v sedm hodin. S nimi jde dolů Pavel s omrzlýma rukama.

Předpověď je dobrá do 20.07. Všichni dole i nahoře se radují?

Dostáváme ale zprávu, že na GII spadla lavina mezi C1 a C2 asi ve výšce 6.600m, která byla uvolněna 3 němci a jedním Japoncem a že jeden lezec je pohřešován a dva zraněni. Kiani organizuje vrtulníky ještě odpoledne. Odmítají ? je moc teplo. Letět mohou když je teplota pod minus sedm stupňů. Kiani je přesvědčil, že když přiletí po páté hodině teplota již bude OK. Nakonec dva přilétají ale nedaří se jim zraněné z C1 na GII ? kam jsou mezitím spuštěni - vyzvednout. Zase odlétají, pro zraněné a záchranáře těžká chvíle. Jeden zraněný umírá.

19.07.2007

Igor, Sergej, Olav i Joska vyrážejí z BC ve 3:30 do ABC spolu se 4 nosiči. Je krásné studené ráno. Cesta ubíhá rychle ? všichni jsou aklimatizovaní. V ABC jsou 11:30. Na GII dále probíhá velká záchranná akce ? tým se snaží transportovat zraněného a mrtvé tělo do ABC. Ve 12:00 z GII spadla další lavina trochu vpravo od minulé. Minula všechny lezce. Později odpoledne je zraněný i mrtvé tělo v ABC. Již víme, že dnes asi vrtulníky nebudou ? koná se nějaká vojenská akce. Snaha Kianiho, aby přiletěly před setměním - je marná. Pavel KLimeš, Josef Kalenský, Jirka Daněk a Martin Bursík jdou ráno do C1 na GII a hodlají tam zůstat déle a vystoupit výše nad C1.

Igor, Sergej, Martin a Alena, Venca Zuzana Hofmannová a také Bohouš a Vláďa Vinduška jdou odpoledne do sedla Gasherbrum La.

K večeru je mrtvý pohřben do trhliny?Vrtulník bude asi ráno, snad Japonec přežije? Má štěstí, starají se o něho dva doktoři ze Švýcarska.

20.07.2007

V 5:30 vyráží Karel do C21 na GII, neví ještě jestli tam přespí nebo se vrátí. V ráno 6:30 přilétají 2 menší vrtulníky. Nejdříve sedá jeden a nakládáme těžce zraněného Japonce. Vrtulník vzlétá jen s velkými potížemi? Pak přistává druhý, naskakuje dobitý Němec ? guide a vrtulník lehce odlétá. Celé ABC si oddechne. Ale psychický vliv je jasně patrný. Některé expedice balí úplně a kromě nás všichni odcházejí dolů. Také proto, že na další dny není nejlepší předpověď.

Všichni naši jdou ze sedla do C2 na GI ? 7000m - Alenka, Martin, Venca, dohání je Mára Holeček s tím, že druhý den se pokusí jít na vrchol.

21.07.2007

V 7000m na GI se vstává ve 3:00 a vaří se. Nejdříve vyráží Ukrajinci a Venca ale všichni tři se vrací zpět do tábora dříve než vyrazí ostatní. Sněží, silný vítr, mlha. Všichni se vrací sedla a hned pokračují do ABC. Ukrajinci - Igor a Sergej jdou hned až do BC. Všichni ale nechávají stany a vybavení v sedle a v 7000m. Určitě dají ještě jeden pokus? V 7:30 ráno se vrací Karel i ostatní čtyři z tábora C1 na GII (6450m).

22.07.2007

Sněží a chvílemi prosvítá slunce skrz mraky. Většinu času jsme v kuchyňském stanu. Je těžké plánovat ale zkušíme to, přestože předpověď je špatná do úterý 24.7. Zítra to kluci zkusí i přes špatné počasí, třeba se trochu zlepší?

23.07.2007

Ráno v 7 jsou již Ibi (hlavní kuchař Ibrahim) a dva další nosiči v ABC. Snídáme a balíme část ABC a osobní věci. Martin, Venca a Velký Mára vyráží do sedla na poslední pokus. Později za nimi vypálí i Marek Holeček.

Ostatní balí většinu ABC, nechávají jen 3 stany pro Ukrajince a Pavla, Jirku, Josefa a Martina, kteří zůstávají déle. Jejich odchod z BC je plánován na 5.7.2007. Joska, Bohouš, Alena, Kalda a Karel potom společně s Ibim a nosiči sestupují do BC.

Kromě toho, že Kalda a Karel lehce padli do trhliny, a že dole prší se sněhem vše proběhlo OK. Sněží celý večer. Dobře dole jíme a pak se i zpívá? Sněží i v noci.

Dohodlo se, že my ostatní, co již pojedeme domů, pozveme údolní nosiče na 26.07 s tím, že odejdeme 27.7.07. ráno.

24.07.2007

Ráno prosvítí slunce skrz mraky. Všude spousta nového sněhu? Ze sedla volají, že je strašné počasí. Nejsilnější vítr co zatím byl a napadlo snad 40cm nového sněhu. Nahoru ze sedla to prostě nejde? nechávají tedy stany a vybavení v sedmi tisících a sestupují do ABC. Tam se ještě přebaluje a pak všichni jdou dolů.

Jsou tu všichni do půl páté.

Všichni jsou tedy v pořádku v BC.

Letos zatím na GII nevylezl nikdo, na GI jenom Pakistánci, tři od nás a jeden Maďar. Tak špatné počasí tu asi ještě nebylo.

25.07.2007

Ráno je ošklivo. Mike Parker vzbudil Josku v 5:30 s tím, že jde ještě jednou nahoru. Je to jeho parťák z Makalu? Nosiči odešli do ABC již ve 4:00. Ráno pak je relace s ABC. Kluci se chystají do C1 na GII ? chtějí následovat dva šerpy a jednoho Japonce, kteří tam ráno vyrazili.

Na snídani přišel letec Blériot? Venca totálně oslepl a vzal si krásný letecký brejle? a tak zkouší dvakrát. Jednou strašné bolesti a podruhé kecy od kamarádů?Igor mu dokonce zpívá staré ruské letecké balady?

Po obědě z BC vyráží i Igor se Sergejem do ABC. A tak jsme v BC zůstali jen ti co již jedeme domů?

Nosiči přinesli z ABC poslední věci. Hledáme své věci, sušíme stany, balíme. Někteří mydlí karty?

Tak jen přejeme všem co zůstali ať jim přeje počasí, vylezou na kopce a vrátí se domů.

My odcházíme z BC 27.07. ráno asi přes sedlo Gondogoro ?La a doufáme, že si vyfotíme všechny osmitisícovky Karakorumu?